Merkrèdi-tala, zélev kolej Voklen anba lopsion Wolan DAVIDAS (pwofésé kréyol) mété-doubout an gran sanblé pou gloriyé Frantz FANON.
Té ni téyat, litérati, mizik, chanté ek dansé bèlè. Bagay-la té obidjoul !
Plizié moun ki ka fè an travay fondok an péyi-Matinik té vini gloriyé FANON épi sé manmay kolej-la : Kolo BARTS, Raphaël CONFIANT, Nicole CAGE épi Suzy SENGA. Té ni tou an jenn manmay djok ki fini matjé an liv : Ulrika MANOIR, lotè « Confidences d’une fille d’émotions ». Pawol ti fanm djok tala touché tjè anlo moun.
Té ni manmay APAMIA anba lopsion Man Geneviève SUZANNE ki fè an bel lawonn Bèlè « Bélia ba FANON », pou té gloriyé lotè « Peau noire masques blancs ». Tout sé moun-tala, planté bon grenn an tjè ek an lespri sé timanmay kolej-la : grenn litérati, grenn mizik, grenn téyat ek grenn lakilti, adan lespri Frantz FANON. Fout sa té bel !
Zélev twazièm seksion kréyol, anba lopsion Suzy SENGA ek Wolan DAVIDAS fè an bel lawonn téyat, « an ladja pawol ba Frantz FANON ».
Bagay-la té nawflaw ! An gwoup manmay ba kò-yo randévou pou alé wè an film. I ni ki dakò pou alé wè « Fanon », dot lé alé wè an lot film sinéma. Ek mi an ladja pawol ka wouvè pou gloriyé FANON… a travè mòso teks-li, Aimé Sézè ek ta zélev katriyèm seksion kréyol kolej-la.
Maé-Lee Asselin de Bauville, Salyane THEGAT, Tiara DUVAL, Jordaniel DUBOYER, Jémima BAKER épi lé zot manmay gwoup téyat-la, mété a lonnè lavi épi konba antikolonialis Frantz FANON adan an ladja pawol ki lévé frison anlè moun lasistans-lan. Sa té dji ! Sa té bidjoul !
Man Elsy FLERIAG (pwofésè chan ek mizik) kantékant épi Kolo BARTS mété bagay-la wo tou : épi zélev ki adan koral kolej-la, yo voyé lavwa pou chanté bel chan lalibèté ek gloriyé Frantz FANON.
Man Sandra GALLEBY épi misié Manuel MOLONGO dé potan-mitan kiltirel kolej-la, yo chanté an bel chanté pou ba FANON lagloriyans. An bon moman mizikal épisétout!
Adan plodlwari i fè pou té wouvé manifestasion-an, Wolan DAVIDAS ba dotwa kamo anlè lavi épi konba Frantz Fanon : an doktè-sikiat, an militan antikolonialis ki endé Laljéri vini endépandan, an gran-gran pansè, an gran matjè, lotè dé liv fondalnatal : « Peau noire masques blancs » et « Les damnés de la terre ». I fè anlo moun tann an bagay yo pa té jan tann : Frantz FANON ni rasin atè Voklen !
Manman’y, Eléonor Félicia MEDELICE épouz FANON wè-jou atè Voklen lè 8 novanm 1891. Gran-papa ek gran-manman FANON, Donat MEDELICE ek Marie-Pauline ENSFELDER sé té dé moun Voklen. An 1952, Frantz FANON té jenn doktè, i sonyen moun atè Voklen. Kidonk, i ni twa mapipi Matinik ki sòti Voklen : Limina Sophie, Eugène MONA ek Frantz FANON ! Wolan DAVIDAS montré tou koumanniè lidé Frantz FANON mété VONVON an tet anlo pep asou latè ki té anba jouk kolonialism épi rasism pa koté L’Afrik, Lézétazini, Vietnam oben Lapalestin. Frantz FANON endé yo soukwé chenn kolonialism-la. Sé poutji pwofésè kréyol la sonjé sa ki ka pasé Gaza épi Sisjòdani sé jou-tala : « Man ka mété manifestasion-tala anba lobsèvans sa ki ka pasé Gaza épi Sisjòdani. Sé manmay-la ka pran bon fè sé jou-tala. Fok yo rété solid ! Fos, lanmou épi solidrité ba yo ».
Jean-Laurent Alcide
...Anique Sylvestre, Raphaël Confiant, Daniel Boukman òben Rolande Bosphore pa alé la, mwen sav s Lire la suite
Sa ki sé rézistan-tala ?
Lire la suiteAnlo moun anni konpwann yo kréyolis davwa yo ka palé kréyol mé yo pa konnet an tjou-patat asou ki Lire la suite
...des gens érigeront une statue à ce grand "Blanc fondamental" (tout comme il y eut un Nègre fon Lire la suite
...l’anonymat est de mise sur les RS. Lire la suite
...lé vini Césaire. PFF !
Lire la suite...n’était pas "capitaliste" au sens "faire le maximum de fric", mais exterminer sciemment et déf Lire la suite
Frédéric il faut dire que le génocide des juifs est une opération capitaliste totale.
Lire la suite
Au moment où je rédige ce commentaire je vois le chiffre ridicule de 113 vues au bas de cet artic Lire la suite
...FK sonne régulièrement l’alerte par rapport à l’arrivée pleine et entière de l’Extrême-Droite Lire la suite